Vír v údolí Svratky Vesnice Vysočiny 2010

Ledování ledové stěny

Napsal Zdeněk Šudoma před čtyřmi dny v kategorii Obrázkově Od čtenářů Sport. Připojeno 0 komentářů.

Stav ledové stěny z 30. 1. 2012 je již velice dobrý a současné počasí ledování přeje.

obrazek obrazek obrazek
obrazek obrazek obrazek
obrazek obrazek obrazek

Fotografie lanovky ze stavby přehrady

Napsal Marek Klusák před čtyřmi dny v kategorii Od čtenářů Přehrada. Připojeno 2 komentáře.

Pan Jaroslav Černý nám zaslal fotografie lanové dráhy, která v době stavby přehrady spojovala staveniště nad Vírem s vlakovým nádražím v Bystřici nad Pernštejnem. Vytvořil jsem z nich fotogalerii Lanová dráha ze stavby přehrady Vír. Pro ilustraci přikládám jednu z fotografií, více jich naleznete v odkazované fotogalerii i s více informacemi.

lanovka

Zamrzlá vyrovnávačka

Napsal Marek Klusák před čtyřmi dny v kategorii Obrázkově Od čtenářů Přehrada. Připojeno 0 komentářů.

Pan Bohuslav Matuška vyfotil zamrzající vyrovnávací přehradu i s obyvateli její hladiny.

obrazek obrazek obrazek
obrazek obrazek  

Příklad ochranného režimu vodárenské nádrže v Anglii

Napsal Marek Klusák před týdnem v kategorii Přehrada. Připojeno 0 komentářů.

rutland-water-nahled Pan Bohuslav Matuška přispěl do diskuze o ochranném pásmu kolem Vírské nádrže zasláním staršího článku z rybářské výpravy do Anglie k nádrži Rutland Water, kde se jeho autor podivuje především nad režimem tamního ochranného pásma. 

V letošním létě zavítala dvě družstva závodníků ČSFR v muškaření i do Anglie, kam byla sponzorsky pozvána panem B. Churchem k Evropskému poháru v jezerním muškaření. Tentokrát bych se ale nechtěl zmiňovat o vlastních závodech, které nám přinesly celou řadu nových zkušeností, ale o nádrži Rutland Water, na které závody probíhaly.

Nádrž Rutland leží mezi městy Cambridge a Northampton v hrabství Leicester a její plocha měří 1 255 ha. Výstavba byla započata v roce 1970 a ukončena v roce 1977. Nádrž slouží jako rezervoár pitné vody pro města Northampton, Peterborough, Corby, Milton, Keynes, Daventy a Wellingbough. Voda je do nádrže čerpána z řek Nene a Welland a je přiváděna potrubím o délce 19,8 km. Hráz přehrady měří 1200 m a maximální houbka nádrže je 34 m. Jedná se o jednu z největších umělých vodních ploch v západní Evropě. Je vodárensky propojena s dalšími dvěma nádržemi (Grafham a Pitsford) a denně zásobuje 540 milióny litry vody 1,5 miliónu obyvatel. O nádrži by se dalo napsat plno dalších zajímavostí, a tak se zmíním jen o šesti obřích provzdušňovačích umístěných na dně nádrže, v jejichž blízkosti se drží největší ryby. Nejvíc mě však zaujal „ochranný režim" této nádrže. U nás by nebylo legálně možné, aby se normální turista jen k nádrži tohoto typu přiblížil. Ne tak v konzervativní a úzkostlivě čistotné Anglii. Na nádrži totiž probíhá čilý rekreační ruch, v zátoce u rybářské chaty je kotviště asi 60 motorových člunů, které si zájemci o rybolov najmou a už se jede lovit. Během našeho pobytu zde probíhala velká jachtařská regata s asi 200 loděmi a kromě toho se zde prohánělo plno účastníků jakési školy windsurfingu. Kolem jezera jsou různé turistické stezky a místa pro rodinné pikniky.

Rybaří se zde výhradně muškařením, a to bud' z lodí nebo ze břehu a brodění je povoleno. Na člun pustí z bezpečnostních důvodů vždy nejméně 2 rybáře, kteří se tu snaží o úlovky duháků či pstruhů obecných jezerních. Kromě toho je nádrž dnes už silně „zaplevelena" okouny a ploticemi. Pstruzi nám příliš nebrali, a tak jsme se bavili lovem okounů a plotic na umělou mušku. Několik větších jedinců jsme dali do objemnější plastické nádoby, která byla v každém člunu. Jen jsme jaksi nechápali, čemu se to ti Angličané culí. Až při závodech jsme zjistili, že tyto nádoby nejsou určeny na úlovky, ale na něco úplně jiného. Jejich obsah pak byl bez milosti vyléván přímo do vodojemu. Úředníci našich různých úřadů, bránících přístupu k našim vodárenským nádržím, by jistě na místě hrůzou omdleli. Myslím, že by stálo za to, zaplatit jim cestu, aby se podívali, že rozumná rekreace a vodárenství nejsou neslučitelné pojmy.

RNDr. Karel Křivanec

Pro Vírské není přehrada politikum, ale životní prostor

Napsal Marek Klusák před týdnem v kategorii Přehrada. Připojeno 5 komentářů.

Poněkud jednostranný rozhlasový rozhovor s generálním ředitelem Povodí Moravy Radimem Světlíkem o problematice ochranného pásma kolem přehrady, zveřejněný formou videa na Youtube.

Simona úspěšná v běžeckém poháru

Napsal Zdeněk Šudoma před týdnem v kategorii Sport. Připojeno 0 komentářů.

Naše Simona Couralová, dnes běhající za Hvězda SKP Pardubice, je úspěšná po první polovině BPP (Brněnský běžecký pohár). Po závodech v Jehnicích, Okrouhlé, Syrovicích, Kuřimě a Radosticích je na čele celkového pořadí v kategorii dorostenek.

Protože do konce seriálu zbývá ještě 5 závodů, přejeme jí, ať ji to běhá a dosáhne v těchto závodech co nejlepších výsledků.

OA Jiskra Vír

Zápis do 1. ročníku základní školy

Napsal Marek Klusák před týdnem v kategorii Škola. Připojeno 0 komentářů.

Ředitelství ZŠ a MŠ Vír oznamuje, že se dne 1. 2. 2012 od 13.30 do 16.30 h uskuteční v budově ZŠ

Zápis do 1. ročníku základní školy

zapis

Na zápis se děti dostaví v doprovodu zákonného zástupce


Bourání rekreačního areálu Zbrojovky Brno

Napsal Marek Klusák před týdnem v kategorii Obrázkově Od čtenářů Přehrada. Připojeno 1 komentář.

Pan Bohuslav Matuška nám zaslal smutné fotografie z bourání rekreačního areálu Zbrojovky Brno v roce 2003.

Smutné torzo Polorozbořená Zbrojovka Technika v práci
Zahrabat, zapomenout Sedimenty ze Svratky Poslední úpravy
Zničeno, srovnáno    

Zbrojovka před likvidací

obrazek obrazek obrazek

Ochotníci připravují hru Jana Drdy - Hrátky s čertem

Napsal Marek Klusák před dvěma týdny v kategorii Divadlo Pozvánka. Připojeno 0 komentářů.

Pro letošní rok zvolili Vírští ochotníci divadelní hru Jana Drdy – Hrátky s čertem. Hrátky s čertem je úsměvná pohádková komedie, v níž je však pod nánosem pohádkové symboličnosti silně aktuální jádro: hra líčí boj prostého českého člověka proti bezpráví, násilí a špatnosti. Hlavní hrdina, vysloužilý voják Martin Kabát nezná bázeň. Nelekne se loupežníka Sarky Farky, nelekne se ani čertů v Čertově mlýně. Dá se sice ošálit zákeřným úskokem vychytralého ďábla Dr. Solferna, ale svou odvahou toto nedopatření napraví. Pro záchranu dvou nevinných dívčích duší se pustí do statečného boje s celým peklem. Do boje, ve kterém nakonec přes velkou přesilu moci zla zvítězí. Zachrání obě nerozumné, touhou po ženichovi posedlé dívenky, princeznu Dišperandu a její služebnou Káču. Spravedlivě při tom lidsky potrestá loupežníka Sarka Farku i zpyšnělého poustevníka Školastyka a nakonec se s Káčou ožení.

Premiéra se uskuteční v pátek 16. března 2012 v 19,30 hodin v Kulturním domě ve Víru.  Následně zahrají divadlo v okolních obcích. Obce si mohu představení objednat  telefonicky 736174667 nebo e-mailem havlova.obec@seznam.cz. Termíny a obsazení rolí naleznete na stránce představení v části webu Kultura.

Proč Povodí Moravy nedoporučuje rekreaci na vodní nádrži Vír

Napsal Ladislav Stalmach před třemi týdny v kategorii Co se děje Přehrada. Připojeno 3 komentáře.

Přetiskujeme článek zveřejněný 10. října 2011 na webu Povodí Moravy Proč Povodí Moravy nedoporučuje rekreaci na vodní nádrži Vír (odkaz): 

Umožnit koupání, rybaření a parkování. S takovými požadavky se obrátili starostové obcí v okolí Vírské přehrady na správce této vodárenské nádrže – Povodí Moravy. Státní podnik však s takovou žádostí nemůže souhlasit. V sázce je totiž ohrožení jednoho z nejstrategičtějších vodních zdrojů na Moravě.

VÍR – Vírská přehrada: na první pohled panenská příroda, čistá voda, snadno přístupná lokalita. Obraz, který zdánlivě vybízí k rekreaci. Tato nádrž je však v první řadě jedním z nejvýznamnějších zdrojů pitné vody na Moravě zásobující téměř půl milionu lidí. A v budoucnu může její význam ještě vzrůst.

Povodí Moravy, s. p. proto při zpracování návrhu nových ochranných pásem této vodárenské nádrže musí hájit ochranu vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti její vody.

Zástupci Povodí Moravy tento postoj dnes (10. října 2011) znovu prezentovali v Bystřici nad Pernštejnem na setkání se starosty obcí v okolí Vírské přehrady za účelem seznámení s rozpracovanou dokumentací stanovení nových ochranných pásem. V takzvaném prvním pásmu je ze zákona zakázán vstup a vjezd.

Zástupci sdružení obcí zejména požadují, aby v návrhu ochranných pásem byla téměř celá nádrž o délce téměř deseti kilometrů určená ke koupání. Pro rozšíření turistického ruchu také chtějí zpřístupnit pozemek, který je součástí vodního díla jako parkoviště. Chtějí rovněž, aby na nádrži mohli hospodařit místní rybáři. Tyto lokální požadavky jsou však v rozporu s hlavním veřejným zájmem: Chránit kvalitu pitné vody pro část Vysočiny a Jihomoravského kraje.

Jak je dnes zásobováno Brno pitnou vodou?

Roční spotřeba pitné vody v Brně: 17,8 mil. m3

Z vodárenské nádrže Vír bylo v roce 2010 odebráno 1 316 400 m3 vody, což je 41,7 litru za vteřinu.

V současné době Brno odebírá zejména vodu z prameniště v Březové nad Svitavou. V horizontu několika desetiletí jsou však některé části tohoto vodního zdroje, i přes přísná ochranná opatření, ohroženy z pohledu kvality podzemní vody.

„Při zpracování návrhu ochranného pásma jsme pamatovali na potřeby místních obyvatel, zemědělců i podnikatelů. Navrhovaná opatření proto umožňují v maximální míře využívání krajiny a zohledňují i posílení ekonomické situace v regionu – zemědělské hospodaření, rozvoj bydlení i rekreaci. Rozhodli jsme se například ponechat takzvanou pravobřežní komunikaci pro pohyb pěších, cyklistů a běžkařů. S ohledem na ochranu vodního zdroje však zbylé požadavky zástupců obcí nemůžeme akceptovat,“ zdůraznil generální ředitel Povodí Moravy Radim Světlík.

Podle něj je zpřístupnění nádrže rizikové zejména z dlouhodobého hlediska. Povodí Moravy totiž v roce 2008 zpracovalo studii Posouzení vlivu klimatické změny na vodohospodářskou soustavu (ke stažení na stránkách www.pmo.cz ).

Z ní vyplývá, že vírská nádrž může být do budoucna jedním z mála zdrojů pitné vody pro Brňany a obyvatele Vysočiny. „Se všemi zainteresovanými institucemi se velmi snažíme, aby se voda ve Víru rok od roku zlepšovala. Musíme se totiž postupně připravovat na to, že kvůli klimatickým změnám může kvalitních vodních zdrojů ubývat a vírská nádrž tak bude nejdůležitějším pilířem pro zásobování půl milionu lidí pitnou vodou. Pohyb lidí, budování infrastruktury, rozvoj turistické ruchu můžou snahu o zlepšování kvality vody v takto důležitém zdroji vrátit o několik let zpět,“ doplnit ředitel závodu Dyje Jan Moronga.

Povodí Moravy předloží vypracovaný návrh stanovení nových ochranných pásem vodoprávnímu úřadu Krajského úřadu Vysočina do konce roku ke schválení. Ten následně rozhodne o míře ochrany tohoto významného zdroje pitné vody.

Zdroj: http://www.pmo.cz/…-virske-nad/

Obec Vír leží ve východní části kraje Vysočina na březích řeky Svratky. Pod mohutnou hrází Vírské přehrady, která Svratku v 60. letech přehradila, žije 728 obyvatel, jejichž řady v letních měsících doplní spousta návštěvníků ze všech koutů České republiky i okolních zemí. Více informací »»»



Kontakt - Úřední deska - Mapa stránek - Nahoru

Vytvořil Marek Klusák - Design by supa

Vír v údolí Svratky

© 2004 – 2012 Obec Vír