(Pozor, tento článek byl publikován před 13 lety)
Popravdě ani nevím, jestli se skalnímu výběžku z videa opravdu říká Orlík nebo Orlí hnízdo, ale mám to tak zafixované. Taktéž jsou v tamním lese skryty rozpadající se základy nějaké chaty, od toho možná název „spálená chata“. Starší si asi vzpomenou na houpačku, která tam kdysi visela z vysoké borovice nad břehem. Poloha na mapě. Na této fotografii je Orlík (napravo v pozadí) ještě holý a bez stromů a při troše námahy lze v blízkém lesíku poznat i (předpokládám) zmiňovanou chatu.
listopad
Opravdu tam stávala chata, která později vyhořela. Z této chaty docházely do vírské školy děti z rodiny p. Arpáda Masaryka, Olga (roč. 1941), Gerhard (1944) a Anna.
Zdeněk
Před 40–45 lety tam byla houpačka a z ní se dalo skákat až do vody, když plný stav. Tehdy jsme tam říkali prostě „U houpačky“ a chodili jsme se tam koupat. V té době také byla neoficiální pláž u betonárky, kam je to z Víru nejblíž, a v pěkných letních dnech se tam koupaly desítky lidí na dohled od správy přehrady. Tehdy se to ještě tolerovalo. Jen párkrát za letní sezónu přijeli policajti, vzali si přehradní motorový člun a projížděli po přehradě až za Chudobín. Hledali tam a vyháněli stanaře, ale koupající jim nevadili. Rychlou jízdou motorového člunu dokázali zvláště v užších místech jako je Chlumská zátoka rozhoupat hladinu a vytvořit až metrové vlny, do kterých jsme s oblibou skákali. Je to hrozný, už jsem pamětník.