Text z Povodí Moravy publikovaný 19. října 2007.
V listopadu letošního roku uplyne rovných 50 let od dokončení vodního díla Vír. Slavnostní akt předání tohoto vodního díla veřejnosti se uskutečnil za přítomnosti tehdejšího ministra stavebnictví Emanuela Šlechty dne 9. listopadu 1957. Důležitost dokončení jedné z prvních poválečných staveb takového rozsahu, ale i samotný význam díla, které představuje jednu z největších přehradních staveb u nás, si dne 20. října 2007 připomíná i Povodí Moravy, s. p., v jehož správě se vodní dílo nachází od července 1966. Od 9:00 tohoto dne bude v prostorách vodního díla Vír přítomen i pan Josef Šikula, první hrázný vodního díla Vír, který zavzpomíná na provoz vodního díla v době své aktivní působnosti, ale i na období vlastní výstavby přehrady, které se osobně účastnil. Při této příležitosti budou pracovníci Povodí Moravy, s. p. připraveni v rámci „Dne otevřených dveří“ poskytnout až do 13,00 hod. odborný výklad a umožnit prohlídku vodního díla včetně seznámení s jeho jednotlivými zařízeními a funkcemi.
V souvislosti s tímto výročím vyhlásil také státní podnik Povodí Moravy ke dni 1. února 2007 výtvarnou soutěž pro děti a mládež na téma přehrada Vír a její začlenění do života tamních obyvatel s názvem „Život u Vírské přehrady“. Soutěž byla určena dětem mateřských škol, žákům základních a středních škol, domovům mládeže a dětským domovům Bystřického mikroregionu.
Soutěžní práce se vyznačovaly vnímavostí jednotlivých autorů vůči prostředí, v němž žijí, originalitou výtvarného provedení a v neposlední řadě i profesionalitou vedení ze strany pedagogů. Vyhodnocení soutěže proběhlo 10. 10. 2007 a vzhledem k souhrnnému charakteru výtvarných prací a věkové struktuře jejich autorů udělila porota celkem 11 cen ve třech věkových kategoriích. Zvláštní pozornost pak byla věnována několika kolektivním pracím, u nichž je nezbytné ocenit kromě výtvarného hlediska i schopnost kolegiality práce.
Informace o výsledcích soutěže včetně fotodokumentace vítězných prací a dalších ukázek ze soutěže budou vystaveny v prostoru kolonády na hrázi Vírské přehrady, a to po několik dní počínaje dnem 20. října 2007 od 9:00 hod.
Vyhlášení výsledků soutěže stejně jako krátké ohlédnutí do doby vzniku a výstavby tohoto jedinečného vodního díla, Vám přináší následující text.
Vyhodnocení soutěže „Život u Vírské přehrady“
Kategorie do 5 let
- Jana Čechová, 5 let, MŠ „Korálky“ Bystřice nad Pernštejnem, Vír + ryby + voda – to je fajn!, kombinovaná technika – pastel, fix
- Lukáš Uhlíř, 5 let, MŠ „Pohádka“ Bystřice nad Pernštejnem, Hráz Vírské přehrady, kombinovaná technika, malba, fix
- Adéla Skoumalová, 5 let, MŠ Vír, Ryby v přehradě, kresba
Cena nejmladšímu malíři
Lukáš Matějů, 3 roky, MŠ „Pohádka“ Bystřice nad Pernštejnem, Na hrázi přehrady, malba
Kategorie do 10 let
- Marie Nedomová, 6 let, ZŠ Štěpánov nad Svratkou, Vírské ryby, malba
Aleš Fiala, 10 let, ZŠ Zvole, Vírská přehrada, malba - Martina Praislerová, 7 let, ZŠ Štěpánov nad Svratkou, Labutě na Vírské přehradě, olejový pastel
- Alena Konečná, 6 let, MŠ Rovečné, Na hrázi přehrady, kombinovaná technika
Kategorie do 15 let
- Pavlína Martínková, 15 let, Gymnázium Bystřice nad Pernštejnem, Podzimní vír barev na Vírské přehradě, kombinovaná technika, tempera
- Terezka Juračková, 11 let, ZŠ Rozsochy, Voda, kombinovaná technika
- Filip Halva, 12 let, ZŠ Štěpánov nad Svratkou, Podzim na Vírské přehradě, kombinovaná technika, tempera, tisk
Cena generálního ředitele za kolektivní práci
Kolektiv autorů ZŠ Vír, 7–12 let, ZŠ Vír, nástěnný kalendář Vírská přehrada 2008, kombinovaná technika
Některé z prací naleznete na stránkách Povodí Moravy, včetně tohoto článku.
Vodní dílo Vír I
Myšlenka postavit na řece Svratce několik menších přehrad, které by regulovaly kolísání průtoků v jejím povodí, se objevila již v roce 1911. Návrh na stavbu pouze jedné velké nádrže v údolí nad obcí Vír a její následnou přípravu však přerušily události druhé světové války. Přesto, a to i po zákazu okupačních úřadů, byla velká povodeň v povodí Svratky v březnu 1941 impulsem pro skupinu mladých inženýrů v čele s Ing. Františkem Tomanem k intenzivní práci na rozpracování návrhu. Díky této projekční připravenosti se pak s vlastní realizací projektu mohlo začít krátce po skončení války.
Stavba vodního díla byla povolena výměrem Zemského úřadu v Brně v květnu 1946 a zahájena v roce 1947. Započaly přípravné práce, během nichž byl mimo jiné v obci Korouhvice otevřen kamenolom a budovala se příjezdová cesta na staveniště. Vodoprávní projednání stavby proběhlo v roce 1948 a roku 1949 začala příprava základů hráze. Celá stavba skončila roku 1957.
Archivní článek o předání Vírské přehrady veřejnosti
Charakteristika vodního díla
Vodní dílo Vír I bylo koncipováno jako soubor na sebe navazujících staveb, které měly umožnit komplexní využití vodního zdroje. Je situováno v profilu nad obcí Vír a vzdutí vody od hlavní hráze dosahuje až k obci Dalečín. Stavba si vynutila vystěhování 143 obyvatel z obce Chudobín a 105 občanů z části obce Korouhvice. Hlavním článkem souboru je betonová gravitační hráz s osou ve tvaru oblouku poloměru 305,7 m. Nade dnem údolí dosahuje hráz výšky 66,2 m, její koruna je široká 9 m a dlouhá 390 m. Uvnitř hráze jsou v několika úrovních umístěny čtyři revizní chodby sloužící k měření provozních stavů – vztlaků, průsaků a pohybů tělesa hráze. Spodní výpusti nádrže tvoří dvě potrubí o průměru 1 800 mm na straně návodní, která jsou na straně vzdušní postupně zredukována na 1 600 mm. Pro převedení povodňových průtoků přes betonovou hráz slouží nehrazený korunový bezpečnostní přeliv, sestavený z 5 polí o délce 12 m. Přepadající voda končí ve vývaru pod hrází. Na pravé straně při patě hráze se nachází budova vodní elektrárny. Pod hlavní hrází Vír I byla vystavěna denní nádrž k zajištění odběru vody pro MVE. Po hrázi je vedena silnice z Víru do Dalečína. K vyrovnání špičkového provozu vodní elektrárny u hlavní hráze byla pod obcí Vír navržena vyrovnávací nádrž s průtočnou vodní elektrárnou Vír II.
Hydroenergetické využití
S využitím vodní energie na vodním díle Vír se počítalo již od prvních projektů. Systém výroby energie je založen na vzájemné součinnosti špičkové vodní elektrárny Vír I pod hrází nádrže Vír I a průtočné vodní elektrárny pod vyrovnávací nádrží Vír II.
Vodní elektrárna Vír I se nachází na pravobřežní vzdušné patě hráze a její stavba probíhala současně s výstavbou přehradní hráze. Horní stavbu tvoří železobetonová rámová konstrukce s výplňovým cihelným zdivem. Technologickou část tvoří ocelové tlakové přivaděče o průměru 2 200 mm zabetonované v tělese hrázových bloků. Vtoková část je na návodní straně opatřena česlemi a rychlouzávěrnými klapkami, před turbinami typu Francis o výkonu 6 MW a 1,15 MW jsou instalovány uzávěry klapkové. Ve špičkovém provozu pracuje elektrárna s větší turbínou, v průběžném pak s turbínou menší, zajišťující odběr vody na úpravnu vody Švařec.
Vodní elektrárna Vír II je provozována jako průběžná. Systém přivedení vody na elektrárnu sestává z vtokového objektu situovaného na pravém břehu asi 130 m nad hrází, štolového přivaděče zaústěného do vyrovnávací komory a potrubí o dílce 30 m a průměru 1,8 m s uzavíratelným rychlouzávěrem. Štolový přivaděč vznikl proražením 132 m dlouhého tunelu ve skalním ostrohu zasahujícím do zákrutu řeky Svratky. Provoz elektrárny Vír I a Vír II je dálkově řízen z velínu vodní elektrárny Vír I.
Vír I jako vodárenská nádrž
Vodní dílo Vír vzniklo za účelem regulace průtoku v povodí Svratky, ale jeho význam byl hned v počátcích provozu rozšířen o využití pro vodárenské účely. Důvodem byl rozvoj důlní těžby uranové rudy na Bystřicku ovlivňující množství a kvalitu podzemních vod a z toho vyplývající nutnost nového zdroje vody. V údolí pod hrází Vír I tak byla dodatečně postavena úpravna vody a vodovodní přivaděče do Bystřice nad Pernštejnem a dalších obcí. Později bylo připojeno Nové Město na Moravě a Žďár nad Sázavou. Roku 1986 byla kolem nádrže a v jejím okolí vyhlášena pásma hygienické ochrany. Na vodárenském významu nabyla nádrž výstavbou oblastního vodovodu s úpravnou vody ve Svařci, který vznikal v letech 1988–2001. Voda z této úpravny napomáhá v zásobování Brna a jeho okolí pitnou vodou. V rámci této investice označované jako Vírský oblastní vodovod bylo nutno změnit způsob energetického využití VD Vír.
Zdroj: Povodí Moravy, s. p.