Na našich webových stránkách používáme soubory cookies, abychom vám poskytli relevantní služby tím, že si zapamatujeme vaše preference a opakované návštěvy. Kliknutím na tlačítko "PŘIJÍMÁM VŠE" souhlasíte s používáním VŠECH souborů cookies. Můžete však navštívit "Nastavení cookies" a poskytnout tak vámi kontrolovaný souhlas.
karel popelka
K prosím mi poví jak dlouhá byla rozrážecí štola. Při návštěvě Veselého statku vzpomínal bývalý zaměstnanec se stavby přehrady na délku štoly. Jezdil na vláčku, který vozil kámen z korouhvického lomu. Štola sahala až……..(kam?). Myslím si že neměl důvod ke vymýšlení si nějakých historie a délku uvedl velmi zajímavou.
Marek Klusák
Na letecké mapě je délka lomu dobře znát – a pokud jím vedla štola od začátku po konec, což je vzhledem k tehdejšímu způsobu dobývání kamene možné, pak mohla mít bezmála 200 metrů.
karel popelka
Máte pravdu, má mít jěště pár desítek merů. Bylo by zajímavé se do ní podívat. Měli by tam být další vchody šikmíma komínama, na kopci nad štolou. Vše asi bylo zlikvidováno po ukončení těžby odstřelem
Jar.Černý
Korouhvický kamenolom: práce na skrývce byly zahájeny v r.1948 a materiál byl z části deponován v údolí potoka od Nyklovic, z části použit na navážku budoucí silnice v Korouhvici.Vzhledem k malé šířce ložiska byla ražena vodorovná štola na kótě 470 m o profilu 250×320/250 cm. Z té se zpravidla po 45 m razily odspodu sypáky o profilu 250×250 cm a sklonu 55 – 60 o. Po proražení se odshora prováděl odstřel, kámen padal trychtýřem do komory nad stropem štoly a odtud se odebíral do přistavených vozů.
V dubnu 1949 bylo vyraženo 63 m štoly, koncem června už 173 m a připravovaly se zkoušky plnění vozů kamenem ze šachet. Počátkem srpna bylo vyraženo už 200bm. Souběžně pokračoval skrývka svahu. Do konce roku 1950 se na skrývce odtěžilo 4 500 m3 zeminy a kamene.
Štola byla dále prodlužována v rámci zimních prací na přelomu let 1951 – 52 a budoval se pátý sypák.
V letech 1952 – 55 činila denní potřeba kamene z lomu cca 1 300m3.
Při provozu lomu pracovalo ve třech směnách v letech 1953 a 54 cca 65 pracovníků.
Z důvodu nedostatku kvalitního kamene (amfibolitu)v závěru výstavby, byly v r. 1954 zahájeny práce na
skrývce druhého kamenolomu,severněji od stávajícího. Těžila se tam orthorula a byla přidávána v množství cca 15 % k rule afibolitické.