Pan Jaroslav Černý ze Svitav nám zaslal unikátní fotografie korouhvického kamenolomu z období výstavby přehrady (1947–1957). Přiměla ho k tomu diskuze návštěvníků pod galerií současných snímků opuštěného kamenolomu od pana Mgr. Mirka Veselého. Zde přetiskuji jeho příspěvek k diskuzi o délce vyražené štoly:
Korouhvický kamenolom: práce na skrývce byly zahájeny v r. 1948 a materiál byl z části deponován v údolí potoka od Nyklovic, z části použit na navážku budoucí silnice v Korouhvici. Vzhledem k malé šířce ložiska byla ražena vodorovná štola na kótě 470 m o profilu 250×320/250 cm. Z té se zpravidla po 45 m razily odspodu sypáky o profilu 250×250 cm a sklonu 55 – 60 o. Po proražení se odshora prováděl odstřel, kámen padal trychtýřem do komory nad stropem štoly a odtud se odebíral do přistavených vozů.
V dubnu 1949 bylo vyraženo 63 m štoly, koncem června už 173 m a připravovaly se zkoušky plnění vozů kamenem ze šachet. Počátkem srpna bylo vyraženo už 200 bm. Souběžně pokračoval skrývka svahu. Do konce roku 1950 se na skrývce odtěžilo 4 500 m3 zeminy a kamene.
Štola byla dále prodlužována v rámci zimních prací na přelomu let 1951 – 52 a budoval se pátý sypák. V letech 1952 – 55 činila denní potřeba kamene z lomu cca 1 300m3.
Při provozu lomu pracovalo ve třech směnách v letech 1953 a 54 cca 65 pracovníků.
Z důvodu nedostatku kvalitního kamene (amfibolitu) v závěru výstavby byly v r. 1954 zahájeny práce na skrývce druhého kamenolomu, severněji od stávajícího. Těžila se tam orthorula a byla přidávána v množství cca 15 % k rule amfibolitické.
