Slunečníky před střediskem

Komentáře (3)

• 

  Ivan

  Vzadu pod lípou stojí připravený táborák, patrně jde tedy o konec jednoho turnusu rekreantů a příprava na závěrečný, dlouhý a společný večer u ohně. V dávných dobách doplňoval toto posvátné místo ještě indián s čelenkou, zhotovený z mohutného pařezu nad vodou a velmi plytký bazének. Krásné místo dětských prázdnin, zbyla po něm jen ta lípa…

  5. června, 2013

  Reagovat
  • 

    Chromek

    Přesně tak si to pamatuji z dětství . krásné vzpomínky na rekreaci, zřejmě ROH. Do toho indiánského „totemu“ se dalo bokem vlézt, obličej měl indián vytesán do dutého kmene, čelenka měla plechová, asi metrová pera (některá již byla ulomená). Dole byl malý „potůček“, kde jsme se snažili neúspěšně chytit nějakou čudlu. Na závěr turnusu se pořádal táborák, tátové stavěli společně hranici z klád, pro nás byl táborák velký zážitek. Na Víru se dala půjčit pramice. Koupání asi nebylo povoleno, nicméně nás nikdo nevyháněl. Ubytování bylo značně spartánské, ale to nikdo v té době neřešil. Taky si pamatuji, že se správce ubytovny jmenoval Špička a jezdil malou zelenou multikárou. Táta pracoval u hradeckého Ingstavu, popisované období „normalizační 70.léta.“.

    7. června, 2022

    Reagovat
• 

  Oldřiška Daňková

  Úžasné prázdniny. Na indiána také moc ráda vzpomínám. A vzadu za rekreačním střediskem na antuce, se konaly turnaje ve volejbalu. Kuželky, pinec, loďky.Koupání v přehradě nikdo neřešil. Ještě dnes podle smrků se dá poznat, kde se sedávalo před budovou. A kuchařky z kuchyně také nemohu vynechat. Jídlo jako od babičky. Pekařský Robu každé ráno vozil čerstvé pečivo.
  A ještě vzpomínám na velký obraz, který visel nad schodištěm. Zobrazoval výstavbu přehrady. Kdepak asi skončil ? Sparťanské ubytování, ale stálo to za to. Zdravím všechny, kteří mají stejné vzpomínky jako já. Možná jsme tam řádili někde spolu. Oldřiška

  20. února, 2023

  Reagovat