Aktuality

V sobotu 4. září ráno opět ožilo okolí Vojtova rybníku pod Vírem. Někteří nedočkaví rybáři už přijeli za tmy, aby se zúčastnili podzimních rybářských závodů v lovu ryb na udici, které již po několik let pořádá místní rybářská organizace. Nevítalo je právě příjemné počasí: od rána hrozilo deštěm, který se pak spustil krátce po zahájení závodů a drobně a vytrvale skrápěl všechny přítomné celé dopoledne. Přesto přijelo soutěžit 56 rybářů z širokého okolí – ze Žďáru n. S., Havl. Brodu, Svitav, Černé Hory, Brna, Bystřice n. P., Dalečína atd.

Na nepřízeň počasí jsou rybáři zvyklí a připraveni, ale horší je, když ani neberou ryby! A těm se v sobotu opravdu nechtělo. Jenom 32 rybářů ulovilo nějakou rybu, ostatní vyšli naprázdno. A ti úspěšní ulovili celkem 41 kaprů, 2 amury a 59 ostatních ryb (plotic,cejnů,línů).

Když pak pořadatelé sečetli výsledky, stanovili toto pořadí: 1. místo – Radek Vtípil ze Žďáru n. S., ulovil 5 kaprů, amura a 6 jiných ryb a získal 315 bodů. 2. místo – Ladislav Polovic, také ze Žďáru, ten ulovil 6 kaprů a 5 jiných ryb, 296 bodů a 3. místo – David Beneš, opět ze Žďáru, 4 kapři, 4 jiné ryby, 186 bodů. Čtvrtý pak skončil mladý rybář místní organizace, Dominik Nedoma z Nedvědice se ziskem 143 bodů. Ti nejlepší si pak odnesli hezké poháry a hodnotné ceny.

Po vyhlášení výsledků byla jako tradičně slosována bohatá tombola s deseti živými kapry a mnoha zajímavými cenami.

B. Matuška

Vlasta Navrátilová poslala snímky vírského nebe.

Dnes 2. září navštívila naší obec komise pro celostátní kolo soutěže Vesnice roku. Naši občané svou obec reprezentovali výborně a domnívám se, že si všichni, kteří věnovali svůj pracovní i volný čas přípravám naší prezentace zaslouží velké poděkování. Přesto jsem po odjezdu komise neměl zrovna nejlepší náladu, protože se nám některé věci nepodařilo prodat tak, jak by si to zasloužily. Ale pak jsem si přečetl emailovou poštu a jedna zpráva mi náladu zase spravila. Zpráva byla adresována obecnímu úřadu a stálo v ní:

Vážený pane starosto,
již par dní se trápím z důvodu nedostatku času a teď se pokusím udělat to, co jsem slíbila mému kamarádovi a sobě. Chtěla jsem Vám a Vašim spoluobčanům poděkovat…

Nevím, jestli si na nás vzpomínáte – je to cca měsíc co se ve Vaší obci navečer asi kolem 19.30 objevili dva turisti a ptali se na cestu na přehradu Vir. Byl tam zákaz vjezdu a my nevěděli jak dál… Vy jste v té době byl s vašimi spoluobčany ve společenském domě a my Vás tam přepadli. Ptali jsme se na cestu a kromě té rady, jsme dostali nabídnutou židli, skleničku vína… Myslím, že jsme Vám prozradili, že oba dva dlouhodobě bydlíme, žijeme a pracujeme v jiných státech. Můj kamarád v Rakousku a já v Německu… známe se cca 3 roky a osud nám zamíchal podivně karty a tak se stali kámoši na život a smrt, presto, že mezi námi je větší věkový rozdíl. Máme spousty společných věcí a zájmu, ale bohužel hrozne moc málo casu. Většinou trávíme dovolené doma v republice – já na cestách se svým synem a ukazuji mu krasy státu, kde se narodil a kamarád u jeho rodičů. Jenže dovolenou nemá člověk cely rok a naše pracovní nasazení je šílené a moc nestíháme, a pokud jsme spolu doma v republice  – není možnost se moc vidět – on bydli v Brně a já u Prahy… Letos nám to nějak prostě záhadným způsobem klaplo a já byla ještě ke všemu u Bystrice a on na chatě u Boskovic – do republiky dorazil v pondělí a tak jsme se domluvili ze se potkáme a podíváme se po okolí… Jinak jsme od sebe vzdáleni cca 700 km a máme spolu kontakt pres internet a nebo telefon – minimálně jednou týdně – pokud jsme v depresích tak i vícekrát.

V ten den jsme spolu prožili krásný odpoledne, a jeden večer, na který z nás obou nemůže ani jeden zapomenout – Díky Vám a lidem co tam s Vámi byli. Dekujeme Vám všem – za tu židli, za tu skleničku, že jste zajistili pro mého kamaráda ubytováni a tak jsme mohli spolu pobyt ještě par hodin ve středu a podívat se na Zubštejn, za to, že jsme si mohli s Vámi zazpívat, i za radu od žen, kam se máme jit vykoupat a zaparkovat auto… prostě bylo nám tam s Vámi všemi hrozně moc bezvadně – těch pár minut strávených u Vás ve Vaši obci se stalo pro nás oba dva nesmírnou motivaci…

Jeho poslední sms z českého mobilu pro mě byla – vracím se do Rakous a vůbec se mi nechce – ta pohoda na Viru…, moje poslední sms z českého mobilu na rakouské číslo – odjíždím do Němec a vůbec se mi nechce – ten Vir mi bude chybět  – myslím si, že to je dostačující… Čas strávený u Vás je skutečně magnetem, který nás táhne oba dva dál… Děkujeme Vám a Vašim občanům za vše… ten večer je napevno uložen v našich srdcích a soustavně na něj vzpomínáme a pevně věříme, že Vám vše budeme jednou moct osobně poděkovat…

Irena a Pavel

Při čtení dopisu jsem si vzpomněl na dva motorkáře, kteří se za námi stavili v kulturním domě, když jsme jej chystali na slavnostní vyhlášení našeho krajského úspěchu. Nepobyli s námi dlouho, o to víc mne dopis překvapil a potěšil. A uvědomil jsem si, že i když Vír třeba nebude vesnicí roku ČR nebo vesmíru, pokud v něm budou i nadále žít pohostinní lidé, budou se sem všichni rádi vracet. A to je přece podstatné.

Paní Miroslava Němcová zaslala na naší obec dopis, ve kterém nám děkovala za pozvání na slavnostní vyhlášení krajského kola soutěže Vesnice roku a na oplátku zve vírské občany na návštěvu poslanecké sněmovny. Obracím se proto na všechny občany, aby se v případě zájmu hlásili co nejdříve na obecním úřadě. Návštěva poslanecké sněmovny se koná 5. října. Od deseti hodin proběhne beseda s paní Němcovou a v jedenáct hodin začne prohlídka poslanecké sněmovny.

Daniel Orálek: 190 centimetrů, 70 kilogramů, bílé rukavičky a neuvěřitelná výdrž – to jsou charakteristické znaky českého ultramaratonce Daniela Orálka. Jeden z nejvyšších a zároveň nejhubenějších běžeckých vytrvalců se zatím jako první Čech zúčastnil Badwater Ultramarathonu, který se běží v americkém Údolí smrti, tedy na nejteplejším místě planety. Trať dlouhou 217 kilometrů s celkovým převýšením téměř 5 kilometrů a průměrnými teplotami okolo 50 °C zdolal za necelých 31 hodin a umístil se na desátém místě. Rozhovor s tímto zajímavým člověkem, který se také pravidelně zúčastňuje Malého Svrateckého Maratonu poslouchejte na stránkách Českého rozhlasu.

Česká republika má více běhů, které vykazují historii starší 50 let než Německo, Francie a Itálie dohromady. Svědčí to o neuvěřitelné houževnatosti našich organizátorů, kteří si předávají pořadatelskou štafetu mnohdy generace po generaci.

Malý svratecký maraton Vír – Nedvědice – Vír (32 km) vznikl z iniciativy budovatelů Vírské přehradní nádrže na řece Svratce v roce 1954. Dnes jde o nejstarší sportovní podnik na Vysočině s nepřetržitou tradicí. A protože se za těch téměř 60 let nezměnila trať (pouze jednou vyhověli organizátoři maratonským fundamentalistům a prodloužili závod na klasickou délku, podruhé už jim to závodníci většinově rozmluvili), mohou se porovnávat dosažené časy téměř excelentně. V ročence, vydané k 50. ročníku (2003) najdeme celkem 1016 individuálních výkonů. Od té doby jich opět několik desítek přibylo.

(Pokračování textu…)

Za krásného počasí se 21. srpna konal již 57. ročník Malého Svrateckého Maratonu. Vítězem se stal Daniel Orálek. Vítězů ale bylo mnohem více. V mnoha dětských a dorosteneckých kategoriích vítězili všichni, kteří se do této tradiční a výborně zorganizované akce přihlásili. Nechyběly ani různé dětské atrakce a chutné občerstvení. Pořadatelům patří velký dík.

Výsledky všech závodů jsou ke stažení na konci článku (za fotografiemi).

Výsledky 57. ročníku Malého Svrateckého Maratonu

Stáhněte si výsledkové listinu jako přehledné dokumenty Microsoft Excel:

MSM 2010 –
výsledková listina hlavního závodu

MSM 2010 –
výsledková listina chlapců

MSM 2010 –
výsledková listina dívek a dorostu

Prohlédněte si fotografie ze slavnostního předávání titulu Vesnice roku Vysočiny 2010, které proběhlo v pátek 30. července.

O víkendu proběhla na vodáckém kanálu pod přehradou Welká Wodácká Pouť. O jejím průběhu si můžete přečíst článek na serveru vodak-sport.cz a video a snímky z této události naleznete tady.

Video od Kokršneka