(Pozor, tento článek byl publikován před 20 lety)

V okolí Víru se nachází spousta zajímavých míst snadno dostupných na kole. Vzal jsem si s sebou fotoaparát a z jednu takovou trasu pro Vás nafotil. Vede přes Bolešín a průměrný cyklista ji zvládne bez obtíží.

01_u_strejcka
Zde bychom mohli náš výlet zahájit. Křižovatka k Rovečnému nahoru a Koroužnému vpravo. Ano, správně, už od začátku pojedeme do kopce. Žádný strach, po čtyřech kilometrech pojedeme zase z kopce 🙂

02_nad_virem
Silnice je z kvalitního, před rokem položeného asfaltu, jede se po ní jedna báseň, ovšem stále do kopce… po pravé ruce šumí potok, po obou stranách vybíhají vzhůru strmé svahy sklanatých kopců.

03_k_vestinku
Na křižovatce ve Žlebech se vydáme do dalšího stoupání po pravé straně k Věstínku, silnice s hrubším povrchem kopíruje jiný prudký svah, sem tam se nám naskytne krásný pohled do údolí pod námi.

04_vestinek
Věstínek nás vítá, projedeme jej po hlavní silnici, která se za třemi břízami stáčí prudce doprava a do kopce. Ano, neustále stoupáme.

05_na_kopci
Odměnou za předešlou dřinu je nám krásný rozhled z nejvyšího bodu trasy, pod kopcem před námi leží Bolešín, ke kterému nás dovede dlouhý sjezd z kopce dolů.

06_bolesin
A jsme v Bolešíně! Doporučuji zpomalit (alespoň pod těch zákonem daných 50km/h), jinak Vás nekvalitní silnice vytřepe, případně připravíte horké chvilky zbloudilé slípce. Vesnicí neustále klesáme po klikatící se hlavní cestě.

07_pod_bolesinem
Nyní jsme vyjeli z vesnice, pokocháme se zajímavou květinou v kopřivách či brčálovou zelení hasičské nádrže, a pustíme se dolů z kopce do bezpečně nejprudšího sjezdu v okolí s bezpečně nejhorším asfaltem. Máte-li s sebou rychlosti chtivé děti, doporučuji přivázat je na řetěz. V autě zde jezdím na dvojku (z kopce) a na kole mi bez šlapání rychlost vylétla na 68km/h. Opravdu varuji riskující cyklisty, že asfalt je mizerný, plný děr a pokrytý kluzkým jehličím, listovím a šterkem.

08_korouzne
Úspěšně jsme se dostali ke Koroužnému (přijedeme z pravé strany), které má nyní fotograf za zády a zabočíme do zákazu vjezdu zpátky k Víru.

09_hastrmanka_na_svratce
Skálu Hastrmanku na řece Svratce, jejíž tok budeme nyní kopírovat (v protisměru), spatříme po ujetí pár set metrů. Řeka pod ní tvoří hlubinu opředenou pověstí o vodníkovi. Jak jinak 🙂

10_studanka
Studánka, kam laně a Karel Štarka s Marií chodí pít, praví cedulka u studánky nacházející se po pravé ruce pár metrů od silnice přibližně v třetině cesty mezi Koroužným a Vírem. Nebojte se napít, jsem živoucím důkazem pitnosti vody.

11_svratka_pod_virem
Nově postavený úsek silnice pod Vírem kolem řeky Svratky, fotil jsem ovšem skalnatý svah, v jehož nejvyšším bodě se nachází obtížně přístupná vyhlídka Hraběcí stolek. Obkroužíme rameno řeky…

12_dolni_prehrada
… a dostaneme se k vyrovnávací nádrži, tzv Vír II. Často je domovem labutí, její hladina kolísá a nad vodou se vypíná kopec, jehož zalesněný vrcholek věnčí rozpadlé zdi zříceniny Pyšolce.

13_vir_v_dali
S dolní přehradou po levé ruce směřujeme k Víru vzdálenému max 1 kilometr. Končíme tam, odkud jsme vyjeli, tedy na křižovatce U strejčka. Přijíždíme ze směru od Koroužného, jak je zmíněno výše. Časová náročnost cesty je individuální, urazili jsme ovšem něco málo přes dvanáct kilometrů, zdolali spoustu výškových metrů, nadýchali se čerstvého vzduchu a užili si klidné krajiny. Příště pojedeme jinam… třeba kolem Vírské přehrady.