(Pozor, tento článek byl publikován před 14 lety)

Tento článek má posloužit všem sportovně založeným čtenářům jako neumělý návod, jak strávit pár chvil na kole na zajímavé trase, kterou mají velmi blízko (bydlí-li v naší obci) a přitom ji třeba ani neznají.

Mluvím o lesní cestě na kopci Povrchnice (Kača) vysoko nad údolím vesnice. Cesta kopíruje vlnění svahu, ovšem prakticky po vrstevnici, dostanete-li se tedy na ni, pak už Vás čeká pouze jízda po rovinkách vysoko nad údolím. A nabídne se Vám nejeden krásný výhled…

Vyrážíme! (poloha na mapě)

Po mostě v jižní části obce vyrazíme po stoupající cestě do lesů, jako bychom po (tuším) červené značce chtěli dojet ke zřícenině Pyšolce. Odbočku (vlevo) z lesní cesty ovšem mineme a stoupáme dále. Toto je jediné stoupání, které na celé trase stojí za zmínku. Chceme-li později na Vír shlížet z ptačí perspektivy, pak musíme vystoupat nahoru.

01-most

Nyní nadešla ta správná chvíle, abych se k něčemu přiznal: celou tuto lesní cestu dostihla modernizace a ona byla vysypána velmi hrubým štěrkem. Není to žádná tragédie až do okamžiku, kdy v tomto štěrku zkusíte manévrovat na kole 🙁 Při pomalé jízdě do kopce je to opravdový zážitek (a vhodná výmluva, proč tento kopec raději vytlačit), při pelášení po rovinkách to již tolik nevadí, ale bez předních tlumičů a kvalitních brzd jde chvílemi o velmi riskantní výlet. Při pomalé jízdě hrozí pouze nevolnost z drncání 🙂

Lesní cesta

Ačkoli pochybuji, že by někdo po dočtění minulého odstavce pokračoval ve čtení zbytku článku, já jej dokončím (když už jsem si připravil obrázky). Další obrázek zachycuje lesní cestu, na kterou je nutné odbočit vpravo z té, po níž stoupáme vzhůru. Je to první odpočka vpravo, slovy klasika: nejde minout.

02-lesni-cesta

Jízda svahem pralesa

Nyní již jedeme po slibované vrstevnici a listnatý les kolem se tváří jako nefalšovaný prales, ještě k tomu v prudkém svahu. Vypadá to tam opravdu hezky a divoce. Pozor na větší kameny na cestě, padající z jedné skály nad cestou.

03-prales

Výhled na dolní přehradu

Jen co projedeme pralesem, otevře se nám nad vymýcenou částí lesa výhled do údolí, především na dolní přehradu, kopec s Pyšolcem a skály s Hraběcím stolkem (vyhlídka).

04-dolni-prehrada

Výhled na střední část obce

O kousek dál se otevře výhled na střední část obce, kopec s lipkou a Spalisko. Prudkost svahu si v těchto místech moc nezadá s kolmicí, stojíte nad špičkami smrků rostoucích nedaleko od Vás.

05-stred-obce

Výhled na Vírskou skalku

Ujedeme sotva pár desítek metrů a znovu zastavujeme, abychom se pokochali novým výhledem, tentokrát na Svratku, obecní úřad, Vírskou skalku s Klubačicí (více o skalách nad Svratkou)…

06-horni-konec

Vírská přehrada mezi kopci

Další výhled, kde nás zaujme část hráze sevřená mezi kopci. Očividně jsme ve vyšší nadmořské výšce než koruna hráze. A teprve při tomto pohledu člověka žijícího desítky let pod hrází přehrady nahlodá červík nejistoty, zda je to opravdu naprosto bez rizika. Vír ve svém malebném údolí a nad ním temná masa vody připravená spláchnout jej během okamžiku. Nyní omdlévající obyvatele mohu uklidnit, že s půl milionem metrů krychlových kvalitního betonu jen tak něco nepohne.

07-prehrada

Křižovatka v lesích

Časem dorazíme na křižovatku. To už jsme prakticky celý Vír objeli a nacházíme se nad koncem Hrdé vsi. Pozor, křižovatka je focená z druhé strany, přijedete na ni tedy z protější cesty. Dáte-li se vpravo dolů (z pohledu fotografa vlevo), sjedete (po příšerné polní cestě) na konec Víru přesně sem. Tam by mohl náš výlet skončit, ale lesní cesta, po níž se poslední kilometry ubíráme, pokračuje stále dál. Kdo tedy nespěchá domů, může křižovatku lesních cest rovně projet.

08-krizovatka

Poslední překážka

Až začne cesta povážlivě klesat, rozhodně nebuďte přespříliš sebevědomí a z kopce to nepouštějte. Mohlo by Vás to totiž pěkně vykoupat. Doslova. Poslední překážkou před hladkým asfaltem je totiž říčka Bystřička 🙂 Není-li zvýšená hladina, pak není problém ji pomalu přejet a ani si přitom nenabrat do bot. V ostatních případech, kdo ví.

09-potok

Nyní už jen stačí promnout si od brzdění a drncání ztuhlé ruce a vyrazit po silnici zpátky k Víru (jsme kousek od Autokempu Na kopci – bývalá Jitřenka). Nebo kamkoli, kam Vás to bude lákat.