Aktuality: Co se děje

Krutá zima nenabízí příliš zábavy a tak tradiční setkávání ve školní družině je velmi příjemným trávením zimního času. To mohou potvrdit všichni, kdo se zúčastnili prvních dvou dní vírského čtení. V pondělí zahájil četbou a divadelním představením pan Jan Hrubec a rozesmál děti i dospělé. Úterní večer byl více ve znamení získávání nových technických a zeměpisných znalostí, když o létání četl a vyprávěl pan Karel Peřan. Zveme všechny občánky i občany, přijďte i v dalších dnech na VÍRSKÉ ČTENÍ!

Na bílých píscích Vírské přehrady začala sezóna. Rekreanti pod slunečníky si užívali slunečních paprsků a osvěžovali se v příjemné vlažné vodě.

V sobotu 11. 12. 2011 se konal první ročník Vánočního turnaje v bowlingu. Dvanáct mužů, dvě dívky a jeden žáček dohromady naházeli více než šest tisíc bodů a dobře se bavili. Vítězem se stal reprezentant Ukrajiny, který poznamenal, že i když navštívil spoustu světových turnajů, tak dobře jako ve Víru, se mu ještě nehrálo. Ani druhé a třetí místo neobsadili díky slabé účasti domácích vírští borci. Tyto příčky obsadili Skippy a Fík z nedaleké Hrdé Vsi.

Ahoj Karle, zasílám pár informací o našich nálezech. Určitě by stál za zmínku visací zámek z Aueršperku a vápenická pec u Pyšolce, o nichž vyšly příspěvky v časopise Archeologia technica. Zdraví Mirek Korbička.

Tuto zprávu zaslal panu Karlu Popelkovi jeho přítel, archeolog Miroslav Korbička. Mluví v nich o překvapivých nálezech na našich blízkých zříceninách – při svém zkoumání, jakými způsoby a prostředky byly tyto středověké stavby budovány, nalezl s kolegy u Aueršperku nevídaně zachovaný visací zámek, a u Pyšolce vápenickou pec. Oba případy byly publikovány v časopise Archeologia technica a jsou dostupné on-line. Obsáhlé dokumenty plné fotografií si můžete stáhnout a prostudovat, zde zveřejním pouze úryvky:

Visací zámek z Aueršperku

„Visací svorníkový pružinový zámek byl nalezen při povrchovém geofyzikálním průzkumu, jehož cílem bylo potvrdit na základě archeologického materiálu domněnku o existenci těžebního prostoru, z něhož stavitelé hradu získávali stavební materiál pro jeho stavbu. Kámen byl zde s velkou pravděpodobností těžen ze skalních výchozů, které se nachází zhruba 30 m od jádra hradu v příkrém západním svahu pod novodobou přístupovou cestou.“

Visací zámek z Aueršperku (PDF dokument, 1 MB)

Vápenická pec u Pyšolce

„S výstavbou hradu Pyšolce s velkou pravděpodobností souvisí středověká vápenická pec, která byla odkryta hloubkovým archeologickým průzkumem do úrovně propustnosti terénu. Objekt se nachází v těsné blízkosti zdroje krystalického vápence asi 300 m jihozápadně od hradu. Těžební prostor o rozměrech 80 × 20 m je dodnes v poměrně exponovaném terénu velmi dobře patrný jako výrazná oproti okolnímu terénu, ostře ohraničená deprese antropogenního původu.“

Vápenická pec u Pyšolce (PDF dokument, 17 MB)

V sobotu 10. 9. se ve Víru sešlo 24 harmonikářů aby potěšili krásnou hudbou sebe i početné diváky a posluchače. Setkání harmonikářů se u nás konalo již popáté, změna byla v tom, že jsme hledali nového pořadatele. A ten se našel. Na naši prosbu ochotně přikývl pan Jiří Čermák a tak veškerá chvála od návštěvníků akce padá na jeho hlavu. Samozřejmě nebyl v tom sám. Při přípravě setkání mu vydatně pomáhala v kuchyni paní Marie Matušková, za moderátorským pultem pan Aleš Čermák, obecní Rychlá rota zvládala jako vždy práci všeho druhu a ozvučení zajistil pan František Macháček. Všem tímto děkujeme a těšíme se na další ročník.

V sobotní příloze Žďárského deníku Rodina vyšel článek o Víru, který jsem iniciovala. Několikrát jsem autora žádala o to, abych text mohla autorizovat, než půjde do tisku. Nevyslyšel mě. A tak v článku zaznělo několik nepřesností. Třeba ohledně vzniku bowlingu. Autor článku René Flášar napsal, že „za tím stojím“. Omlouvám se všem, kteří na vzniku bowlingu ve Víru mají větší zásluhy než já, za tuto nešťastnou formulaci, která z mých úst rozhodně nezazněla. Uznání patří především jim…

Dana Říhová

V sobotu 25. 6. 2011 proběhl na vírském fotbalovém hřišti žákovský turnaj, kterého se zúčastnila družstva z Borů, Olešnice, Rovečného a Víru. Týmy jsou uvedeny podle konečného pořadí. Fotografie zaslal pan Pavel Matuška.

Pavel Drs

Ministr Heger vemlouvavým hlasem vysvětluje občanům, že je nezbytné ve zdravotnictví zavést standard a nadstandard. Tvrdí přitom, že drtivá většina občanů bude nadále využívat standardních služeb a pouze hrstka nejbohatších si připlatí na hotelové služby či superdrahý materiál.

Ponechám stranou, zda ministr tomu co říká skutečně věří, ale na základě tří konkrétních případů ukáži, proč tomu tak pravděpodobně nebude.

Případ první – zubař

Před několika lety jsem podstoupil triviální stomatologický zákrok spočívající ve výměně vypadlé amalgamové plomby. Byť celý úkon měl být proveden bezplatně, v jeho průběhu mi zubař sdělil, že zdarma je jen ručně míchaná plomba, zatímco on používá plomby míchané strojově, za které účtuje 100 Kč. Z celkem pochopitelných důvodů jsem neprotestoval a nechal si nadstandardní standard vnutit.

Případ druhý – optik

Kdo si potrpí na vizáž, ví že nejen šaty, ale i brýle dělají člověka. Proto si na návštěvu optika připraví několik tisícikorun. Vzhledem, k tomu, že já upřednostňuji hodnoty duševní před fyzickými, vyrazil jsem vybaven poukazem od lékaře pro svá první bezplatná „standardní skla ve standardních obroučkách“. Ve dvou optikách mne rovnou vyhodili s tím, že nic takového neprovádí. Ve třetí byli ochotni standard poskytnout až poté, co mě přinutili po důkladném pohledu do soustavy zrcadel k místopřísežnému prohlášení, že se v takových brýlích nebudu stydět číst si na záchodě noviny. Nutno podotknout, že mi tyto brýle slouží sice ke 100% spokojenosti, ale optik na nich zřejmě příliš nevydělal.

Případ třetí – ředitelův kulich

Hýčkání prominentů je někdy důležitějším kritériem, než lékařská etika. Jaký princip se bude uplatňovat pro poskytování a dodržování standardů i nadstandardů, si lze snadno odvodit.

Podle Komenského zásady „od konktétního k obecnému“ dovolím si na základě uvedených faktů předpovědět, jak systém záhy po zavedení skončí:

• Standard bude prezentován jako podřadné zboží, který lékaři nebudou ani doporučovat, ani nabízet
• Použití standardu bude vázáno na doplňující podmínky (zrovna není na skladě, ve vašem případě bych to nedoporučoval, ap.)
• Zdravotničtí manažéři budou po personálu požadovat neustálé zvyšování objemu lépe placených nadstandardních výkonů na úkor standardních
• Zdravotní pojišťovny zavedou na nadstandardy komerční pojištění a budou je preferovat. Užívání standardů budou znevýhodňovat a omezovat.
• Nadstandard se stane předmětem masivní reklamy, živené dodavateli, pojišťovnami i zdravotníky Co je a není standardem bude rozhodovat klika, která se stane předmětem masivního lobbingu a korupce. Je velmi pravděpodobné, že tak vzniknou kategorie „výhodných standardů“ i „nevýhodných nadstandardů“. S oběma bude možno výhodně kšeftovat.
• Drtivá většina pacientů se v tom co je a není standardem nevyzná a lékaři to začnou zneužívat (podobně jako nepředepisují pouze plně hrazené léky). Jsou si dobře vědomi, že na zdraví málokdo šetří.
• Časem se řekne, že standard se nevyplatí a v tichosti se zruší

A konečný výsledek ?

• Nadstandard se stane standardem, ale placeným z vlastní kapsy.
• Standardní a nadstandarní budou v našem zdravotnictví jen pacienti.

Neliberální princip solidarity bude demontován a zdraví se tak konečně stane regulérní tržní komoditou.