Vír z ptačího pohledu
Je to asi necelý rok zpátky, co jsem k tomuto webu připojil letecké fotky. Ne proto, že by byly užitečné k něčemu jinému než kochání, ale proto, že k nim měl málokdo přístup. O rok později je již ale vše jinak. Satelitní fotografie celého světa zveřejnila firma Google na svých mapách a v programu Google Earth, letecké fotografie Prahy zase Atlas a nyní (zkušebně) pokryl celou republiku server Seznam. Není nic snažšího než si jeho mapy přepnout ze Základních na Letecké a doputovat až nad Vír.
A tak zatímco jsem před rokem složitě sestavoval aktuální letecké fotky, nyní jsou tu vysoce detailní fotografie celé republiky. Kdokoli se tak může bez větší námahy podívat na Pražský hrad, na letadla na Ruzyni, na temelínskou jadernou elektrárnu či hrad karlštejn…
Chudobín
Překrásná kniha o obci Chudobín se blíží k dokončení, v současné době probíhají poslední korektury a vybíráme nejvhodnější tiskárnu. Křest knihy jsme po domluvě s pořadateli naplánovali na dobu Vírských výletu tj. počátkem května a místem křtu by se měl stát přímo Chudobín. Daří se nám shánět i sponzory, kterým děkujeme už nyní a poděkujeme jim ještě jednou přímo v knize.
Noční hráz vírské přehrady
Noční stěna hráze focená s dlouhou závěrkou (15s). Renovace zábradlí se vztahovala i na nové lampy. Nyní je rozsvícená každá třetí, ovšem podivný skok v pravé části mi nejde z hlavy.
V druhá části textu je stejný záběr z ledna 2004.
Zimní Vír
Vánoce se blíží a zatímco se náš web oblékl do vánočního, vyhledal jsem na disku fotografie vesnice z 28.listopadu, kdy nasněžilo a záhy poté vysvitlo slunce na modré obloze. Takových dní aby v roce/zimě pohledal, vyrazil jsem tedy ven a nafotil několik míst v okolí.
Sněhulák v Loučkách
Jeho prakticky přesná pozice na (letní) mapě. Autor se může přihlásit v komentářích 🙂
Podzimní pravobřežní stezka
Za týden už budeme všichni koukat na vánoční pohádky, ale přesto sem vložím krásné fotky podzimní přehrady (pravobřežní stezky), které mi poslala Pavla Horká. To je impuls pro kohokoli z vás, aby mi zaslal fotky Víru nebo okolí se zimní tématikou 🙂
Dušičky – Památka zesnulých
Na zítřek připadá v kalendáři Památka zesnulých. Od víkendu se na našem hřbitově rozsvěcují svíčky jako vzpomínky na naše blízké. Původ svátku zasahuje opět do keltské minulosti, stejně jako jarní čarodějnice. Kupodivu nemá s Památkou zesnulých žádnou spojitost (patrně křesťanská změna), váže se totiž ke keltskému Novému roku, neboli Samainu.
Začátek podzimu ve Víru
Před pár týdny převzal po létu nadvládu podzim a ačkoli to už není na válení u vody, stále ještě není nač si stěžovat. Babí léto je teplé a slunečné a mělo by vydržet až do konce října. A aby se tady na webu něco dělo, vzal jsem foťák a vyrazil ven.
Pohled na Vír z mostu přes Svratku 
Zřícenina hradu Zubštejn
Zubštejn je nezaměnitelnou památkou v okolí a míří k němu kdejaká turistická stezka. Autem může člověk zpohodlněle dojet až do Pivonic (můj případ), což je vesnička na úbočí ostrohu, který rozvaliny kdysi strážily. Asi odnikud jinud není takový výhled na jižní část Svratecké hornatiny jako ze Zubštejna.
Dnes je sobota a v areálu byl klid, ale podle lešení a zednických surovin zde probíhají opravy, čemuž fandím, protože točené (kdysi-) schodiště na nejvyšší zeď paláce je nyní opravdovou výzvou. Teď už jen uklidit neskutečné množství odpadků a ukáznit případné nepořádné táborníky…
Lípa v parku
Původně jsem se chystal napsat nekrolog stromu. Lípa rostla v parku mnoho let. Kolik, to už si nikdo přesně nepamatuje. Žila s vrozeným postižením a když váha jejich větví dosáhla kritického bodu, praskla. Naše první myšlenka nebyla na její skácení. Probrali jsme všechny možnosti. Radili jsme se se zkušenými odborníky, přemýšleli jsme o tom, že obětujeme spoustu peněz na jeji záchranu. Nakonec jsme ale uznali, že lepší bude důstojný konec, než udržování nemocného stromu při životě pomocí obručí, které by se mu zařezávaly hloub a hloub do kůry… Konečné rozhodnutí znělo: po lípě zbude jen pařez.
Jenže pak přišel nápad. Proč by musel po každém stromu zůstat jen pařez? Někde jsem slyšel, že z popela člověka je možno vyrobit diamant. Proč by nemohl vzniknout krásný šperk i z mrtvého stromu? A tak jsme se zeptali paní starostky Leinweberové z města Bystré, kde každý rok pořádají řezbářské sympózium, jestli by nám někoho nemohla doporučit. A zaznělo kouzelné slovo Abakuk a obyčejné jméno Pecháček. Ale z pana Pecháčka se vyklubal kouzelník, který umí kouzla s motorovou pilou. Přijel se na naši lípu podívat a souhlasil, že z ní udělá šperk, který bude ještě dlouho připomínat, že v našem parku stály kdysi lípy dvě.